Akvizice, která hýbe trhem

Definice akvizice

Akvizice, v kontextu firemního světa, představuje proces, kdy jedna společnost získává kontrolu nad jinou společností. Jinými slovy, jde o situaci, kdy jedna firma kupuje druhou firmu. Tento proces může probíhat různými způsoby, například nákupem akcií, sloučením obou společností nebo převzetím aktiv a závazků cílové firmy. Důležité je si uvědomit, že akvizice nemusí nutně znamenat úplné pohlcení jedné firmy druhou. V některých případech může jít o získání majoritního podílu, který zaručuje kontrolu, ale původní majitelé si ponechají menšinový podíl. Akvizice jsou v dnešním podnikatelském prostředí běžným jevem a slouží firmám k dosažení různých strategických cílů, jako je expanze na nové trhy, získání nových technologií nebo posílení stávající pozice na trhu. Pro úspěšnou akvizici je klíčový důkladný průzkum (due diligence), který pomůže identifikovat potenciální rizika a příležitosti.

Typy akvizic

Akvizice, česky také převzetí firmy, se dělí do několika základních typů. Rozdělení se liší podle různých kritérií, například podle vztahu kupujícího a prodávajícího, podle formy financování nebo podle strategického cíle.

Mezi nejčastější typy akvizic patří akvizice horizontální, kdy dochází ke spojení dvou firem působících ve stejném odvětví a často i na stejném trhu. Příkladem může být spojení dvou pivovarů. Dalším typem je akvizice vertikální, kdy se spojují firmy z různých stupňů výrobního řetězce, například výrobce automobilů a dodavatel pneumatik. Tento typ akvizice může vést k lepší kontrole nad dodavatelským řetězcem a snížení nákladů. Posledním častým typem je akvizice konglomerátní, kdy se spojují firmy z naprosto odlišných odvětví. Cílem bývá diverzifikace portfolia a snížení rizika.

Důvody pro akvizici

Akvizice, tedy převzetí jedné firmy druhou, se v podnikatelském světě dějí na denním pořádku. Důvodů pro tento strategický krok existuje celá řada a liší se v závislosti na konkrétní situaci. Mezi nejčastější motivy patří snaha o rychlejší růst. Akvizice zavedené firmy s vlastním tržním podílem a klientskou základnou představuje pro expandující společnost jednodušší a rychlejší cestu k růstu, než budování pozice od nuly. Dalším častým důvodem je získání konkurenční výhody. Pohlcením konkurenta si firma může upevnit svou pozici na trhu, eliminovat konkurenční tlaky a získat přístup k novým technologiím, znalostem či distribučním kanálům. V neposlední řadě hraje roli i synergie. Spojením dvou firem s komplementárními produkty, službami či znalostmi lze dosáhnout synergického efektu, který se projeví ve zvýšení efektivity, snížení nákladů a posílení celkové konkurenceschopnosti.

Vlastnost	Přátelské převzetí	Nepřátelské převzetí
Souhlas vedení cílové společnosti	Ano	Ne
Průběh akvizice	Obvykle hladký a rychlý	Často komplikovaný a zdlouhavý

Proces akvizice

Proces akvizice, neboli převzetí firmy, je komplexní a náročný proces, který vyžaduje pečlivou přípravu a provedení. Zahrnuje celou řadu kroků, od identifikace vhodné cílové společnosti až po finální integraci obou subjektů. Prvním krokem je definování strategických cílů akvizice. Proč chceme jinou firmu koupit? Co od akvizice očekáváme? Jak zapadne do naší stávající struktury?

Na základě těchto otázek se vytipují potenciální cíle akvizice a provede se jejich hloubková analýza, tzv. due diligence. Due diligence slouží k detailnímu prověření finanční, právní a obchodní situace cílové společnosti. Na základě výsledků due diligence se stanoví kupní cena a podmínky akvizice. Následuje fáze vyjednávání a podpisu finální smlouvy. Po dokončení akvizice přichází na řadu integrace, která je klíčová pro úspěch celého procesu. Cílem integrace je sloučit obě společnosti do jednoho fungujícího celku a využít synergie plynoucí z akvizice.

Hodnocení cílové firmy

Při akvizici nebo převzetí firmy je důkladné hodnocení cílové firmy naprosto klíčové. Tento proces, často označovaný jako due diligence, slouží k odhalení všech důležitých informací o cílové společnosti. Zahrnuje analýzu finančních výkazů, smluv, struktury aktiv a pasiv, závazků, právních rizik a dalších relevantních aspektů. Cílem je získat komplexní obrázek o finanční situaci, tržní pozici a potenciálních rizicích spojených s akvizicí. Hodnocení by mělo být nestranné a objektivní, ideálně provedené nezávislým odborníkem. Výsledky hodnocení slouží jako podklad pro stanovení kupní ceny, vyjednávání smluvních podmínek a rozhodování o uskutečnění akvizice. Ignorování potenciálních rizik může mít pro kupujícího fatální následky.

Financování akvizice

Financování akvizice, tedy procesu koupě jedné společnosti druhou, je komplexní proces s řadou úskalí. Zjednodušeně řečeno, existují dva základní způsoby, jak akvizici financovat: z vlastních zdrojů a z cizích zdrojů. Financování z vlastních zdrojů je pro kupujícího nejméně rizikové, ale zároveň nejméně obvyklé. Většina akvizic je financována kombinací vlastních a cizích zdrojů. Mezi nejčastější formy cizího financování patří bankovní úvěry, emise dluhopisů nebo akvizice financované přímo prodávajícím.

Volba optimálního způsobu financování závisí na řadě faktorů, jako je například velikost a finanční situace kupujícího i prodávaného, struktura transakce, a v neposlední řadě i podmínky na kapitálovém trhu.

Důležitou roli při financování akvizice hrají také daňové aspekty.

V neposlední řadě je nutné zmínit i právní aspekty akvizice, které by měly být ošetřeny ve smlouvě o akvizici.

Správně strukturovaná transakce s ohledem na daňové a právní aspekty může kupujícímu ušetřit nemalé finanční prostředky.

Akvizice je jako sňatek. Obě strany musí chtít, aby to fungovalo, a obě musí být ochotny k ústupkům.

Jaromír Beneš

Rizika akvizice

Akvizice a převzetí firmy s sebou nesou řadu rizik, která je nutné před samotným rozhodnutím o akvizici důkladně zvážit. Především je nezbytné provést hloubkovou analýzu cílové společnosti (due diligence), která odhalí případná skrytá rizika, jako jsou například nestabilní finanční situace, právní spory nebo problematické obchodní vztahy. I přes důkladnou analýzu však může dojít k nepředvídatelným okolnostem, které negativně ovlivní výsledky akvizice. Mezi nejčastější rizika patří například neúspěšná integrace firemních kultur, ztráta klíčových zaměstnanců nebo horší než očekávané synergické efekty. Důležité je také zmínit rizika spojená s financováním akvizice, a to zejména v případě, kdy je akvizice financována z úvěru. V takovém případě je nutné zvážit schopnost akvírující společnosti splácet úvěr i v případě, že se akvizice nevyvíjí podle plánu.

Integrace po akvizici

Fáze integrace po akvizici je kritická pro úspěch celého procesu. Zatímco samotná akvizice se může zdát jako cíl, ve skutečnosti je to jen začátek složitého procesu slučování dvou firemních kultur, systémů a procesů. Efektivní integrace vyžaduje pečlivé plánování, jasnou komunikační strategii a flexibilní přístup. Klíčové je sladit strategické cíle obou společností a identifikovat synergie, které povedou k růstu a prosperitě. Ignorování kulturních rozdílů a nedostatečná komunikace s klíčovými stakeholdery, jako jsou zaměstnanci, zákazníci a dodavatelé, může vést k nejistotě, poklesu morálky a ztrátě klíčových talentů. Úspěšná integrace vyžaduje čas, úsilí a ochotu učit se z chyb. Je to proces, který vyžaduje trpělivost, empatii a jasnou vizi budoucnosti.

Příklady akvizic v Česku

Česká republika se v posledních letech stala svědkem řady významných akvizic a fúzí. Tyto transakce, ať už motivované strategickými cíli, snahou o expanzi na nové trhy nebo konsolidací odvětví, zásadně ovlivňují podobu českého byznysu. Mezi nejvýznamnější příklady patří akvizice mediálního domu MAFRA ze strany holdingu Agrofert v roce 2013, která vzbudila značnou pozornost i kontroverze. Dalším významným případem je převzetí pivovarské skupiny Pivovary Staropramen nadnárodní společností Molson Coors v roce 2012, jež ilustruje atraktivitu českých značek pro globální hráče. Za zmínku stojí i akvizice energetické společnosti innogy ze strany Energetického a průmyslového holdingu v roce 2021, která patří k největším transakcím v historii českého hospodářství. Tyto a mnohé další příklady jasně ukazují, že akvizice a fúze hrají v dynamickém prostředí českého trhu klíčovou roli a utvářejí jeho budoucnost. Je zřejmé, že tento trend bude pokračovat i v příštích letech, a to napříč odvětvími. Pro firmy představují akvizice a fúze příležitost k růstu a posílení konkurenceschopnosti, zároveň však s sebou nesou i rizika a výzvy.

Trendy v oblasti akvizic

V posledních letech prochází oblast fúzí a akvizic (M&A) dynamickým vývojem a objevují se nové trendy, které utvářejí podobu trhu. Jedním z nejvýraznějších trendů je rostoucí zájem o technologické firmy. Investoři vnímají inovace a digitalizaci jako klíčové faktory růstu a konkurenceschopnosti, a proto se zaměřují na akvizice firem s potenciálem v oblasti umělé inteligence, datové analytiky, cloudových služeb a dalších technologických oblastí. Dalším významným trendem je rostoucí význam přeshraničních akvizic. Globalizace a propojenost trhů vedou k tomu, že firmy stále častěji hledají příležitosti k expanzi i mimo své domácí trhy. Přeshraniční akvizice jim umožňují získat přístup k novým zákazníkům, technologiím a talentům. V neposlední řadě roste také význam faktorů ESG (environmental, social, governance) při rozhodování o akvizicích. Investoři a akcionáři kladou stále větší důraz na udržitelnost a společenskou odpovědnost firem, a proto se tyto faktory stávají důležitým kritériem při hodnocení potenciálních akvizic. Firmy s dobrou ESG reputací jsou vnímány jako atraktivnější cíle akvizic, protože snižují rizika spojená s environmentálními dopady, sociálními otázkami a správou a řízením.