Krach na Newyorské burze: Co to znamená pro váš rozpočet?

Černý pátek 1929

V osudný říjnový den roku 1929 otřásla Wall Streetem bezprecedentní katastrofa. Na newyorské burze vypukl chaos, který později historici nazvali Černým čtvrtkem. Vyděšení obchodníci ve snaze zachránit své peníze rozpoutali zběsilý výprodej akcií. Hodnoty cenných papírů se řítily do propasti a burzovní index Dow Jones, sledující třicítku největších firem, zaznamenal dramatický pád. Krach na newyorské burze zasadil smrtelnou ránu celému hospodářství. Krachující banky, které půjčovaly na nákup akcií, strhly s sebou do záhuby tisíce střadatelů. Továrny zavíraly brány, lidé přicházeli o práci a ulicemi se šířila chudoba a zoufalství. Tato finanční pohroma se jako mor rozlezla do všech koutů světa a stala se první opravdovou globální krizí v moderních dějinách.

Příčiny krachu

Černý čtvrtek na Wall Street v roce 1929 odstartoval jedno z nejtemnějších období moderní ekonomiky. Investoři, zaslepení vidinou snadného výdělku, bezhlavě skupovali akcie bez ohledu na reálnou hodnotu společností. Tato horečná spekulace vyhnala ceny do nereálných výšin, což nemohlo skončit jinak než katastrofou. Trh se navíc potýkal s vážnými problémy - sklady přetékaly neprodaným zbožím, zatímco zemědělci i továrny dál chrlily novou produkci. Ceny prudce klesaly a zisky firem se rozplývaly. Když bublina praskla, následky byly zdrcující. Drobní střadatelé přišli o celoživotní úspory, bankovní domy krachovaly jeden za druhým a ulice se plnily armádou nezaměstnaných. Tato bezprecedentní krize zasáhla postupně celý svět a odhalila, jak křehký ve skutečnosti byl tehdejší ekonomický systém. Následky krachu na newyorské burze byly tak dalekosáhlé, že poznamenaly celou jednu generaci.

Dopady na ekonomiku USA

Černý čtvrtek, jak se říká krachu na newyorské burze v roce 1929, otřásl základy americké ekonomiky. Když se toho osudného 24. října zhroutily akciové trhy, odstartovala tím nejdrtivější hospodářská krize moderní doby. Lidé přes noc přišli o celoživotní úspory, banky krachovaly jedna za druhou. Firmy musely zavírat nebo masivně propouštět, což vyhnalo nezaměstnanost do závratných výšin. Ekonomika se dostala do sestupné spirály - výroba se zastavovala a lidé přestali utrácet. Tato finanční pohroma se jako dominový efekt přelila za hranice USA a zasáhla prakticky celý svět.

Krach na newyorské burze v roce 1929 nebyl jen ekonomickou krizí, ale i krizí důvěry v kapitalismus. Ukázal, jak křehký může být systém založený na spekulacích a neudržitelném růstu.

Jindřich Dvořák

Velká hospodářská krize

Když v říjnu 1929 došlo ke krachu na newyorské burze, který vešel do dějin jako Černý čtvrtek a Černé úterý, nikdo netušil, jak moc to zasáhne celý svět včetně Československa. Továrny začaly omezovat výrobu, ceny zemědělských produktů se propadly na historická minima a tisíce lidí přišly o práci. Krize se nevyhnula nikomu - od dělníků až po podnikatele, což vedlo k rostoucímu napětí ve společnosti. Československo, které tehdy hodně vyváželo do Německa a Rakouska, těžce doplatilo na to, že zahraniční zákazníci přestali nakupovat. Vláda se snažila situaci řešit úspornými opatřeními - škrtala výdaje a snižovala mzdy, ale tím jen prohloubila problémy obyčejných lidí. Světlo na konci tunelu se objevilo až po roce 1933, kdy stát začal více podporovat průmysl a vytvářet nová pracovní místa.

Poučení z krachu

Burzovní krach z roku 1929, který všichni znají jako Černý čtvrtek, zůstává jednou z nejdramatičtějších událostí v dějinách světového finančnictví. Tenhle otřes, který spustil největší hospodářskou krizi všech dob, nám má co říct i dnes.

Když se tehdy akcie začaly propadat, vyšlo najevo, jak moc byla ekonomika nemocná - všude samé spekulace, nikým nehlídané půjčky a investoři, kteří vsadili všechno na jednu kartu. Lidé tehdy naházeli do akcií všechny svoje úspory, a když přišel pád, neměli do čeho se chytit.

Následky byly děsivé. Firmy krachovaly jedna za druhou, ulice se plnily nezaměstnanými a společnost zachvátil neklid. Svět poprvé na vlastní kůži poznal, jak jsou všechny ekonomiky propojené a jak může průšvih v New Yorku způsobit pohromu všude na světě.

Z téhle katastrofy jsme se naučili, že finanční trhy potřebují pevná pravidla, investice se musí rozložit a s půjčkami se nesmí hazardovat. Je to věčné připomenutí, že ekonomika je jako domeček z karet - stačí jeden špatný pohyb a všechno se může sesypat.

Obnova a reformy

Když v roce 1929 přišel krach na newyorské burze, který všichni znají jako Černý čtvrtek, rozpoutala se tím obrovská hospodářská krize po celém světě. Československo to schytalo pořádně. Vláda musela rychle jednat a začala prosazovat obnovu a reformy jako hlavní způsob, jak z téhle šlamastyky ven. Zavedla spoustu různých opatření - od stabilizace měny přes oživení průmyslu až po pomoc lidem. Hodně pomohlo, že se devalvovala koruna a podpořil se export, díky čemuž se československé výrobky zase mohly prosadit ve světě. Stát taky rozjel velké veřejné stavby, aby lidi měli práci a začali víc utrácet. V bankách to taky vřelo - některé se spojily, jiné se zachraňovaly, všechno proto, aby se finance v zemi daly do pořádku. Trvalo to dlouho a bylo to krušné, ale ke konci třicátých let se Československo konečně postavilo zpátky na nohy.

Krach na burze	Rok	Pokles indexu Dow Jones
Černý čtvrtek (Wall Street Crash)	1929	-48%
Černé pondělí (Black Monday)	1987	-22.6%

Vliv na světovou ekonomiku

Když v roce 1929 zkolabovala newyorská burza, nikdo netušil, jak dalekosáhlé následky to bude mít. Nešlo jen o lokální otřes na amerických trzích - tato událost doslova zatřásla základy světové ekonomiky a navždy změnila běh dějin 20. století. Prudký pád akcií na Wall Street spustil dominový efekt, který se jako tsunami přelil přes všechny světové finanční trhy. Bankovní domy se začaly hroutit jeden za druhým, lidé přicházeli o celoživotní úspory a důvěra v ekonomický systém se rozplynula jako pára nad hrncem. To, co následovalo, vstoupilo do historie jako Velká hospodářská krize - doba masové nezaměstnanosti, průmyslového útlumu a společenského neklidu. Mezinárodní obchod se prakticky zastavil kvůli ochranářské politice států a celním bariérám. Svět se ponořil do nejhlubší ekonomické propasti moderní historie a jeho zotavování trvalo celé roky.