Obchodní korporace: Jak na úspěšné podnikání v Česku?

Definice obchodní korporace

Obchodní korporace představuje specifický typ právnické osoby, který slouží k podnikání. Jde o organizovaný útvar, který sdružuje osoby nebo majetek za účelem dosažení zisku. Zákoník definuje obchodní korporace jako osoby, které byly založeny za účelem podnikání a jsou zapsány v obchodním rejstříku. Mezi nejběžnější typy obchodních korporací v České republice patří společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciová společnost (a.s.). Každý typ korporace má svá specifika, liší se například v otázce ručení za závazky, způsobu řízení a rozdělování zisku. Volba vhodné právní formy je proto pro podnikatele klíčová a měla by vycházet z jejich individuálních potřeb a cílů.

Typy obchodních korporací

V českém právním řádu rozlišujeme několik typů obchodních korporací, které se liší svou právní úpravou, vnitřní strukturou i odpovědností společníků. Mezi nejběžnější typy patří společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciová společnost (a.s.). S.r.o. je kapitálová společnost, v níž společníci ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu. Naproti tomu a.s. je kapitálová společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na akcie. Akcionáři neručí za závazky společnosti.

Vlastnosť	Obchodní korporace	Živnostník
Právna subjektivita	Áno	Nie
Ručenie za záväzky	Obmedzené do výšky vloženého kapitálu	Neobmedzené, celým svojím majetkom
Administratívna náročnosť založenia	Vyššia	Nižšia

Vedle těchto dvou nejrozšířenějších typů existují i další, méně časté formy obchodních korporací, jako je například veřejná obchodní společnost (v.o.s.) nebo komanditní společnost (k.s.). V případě v.o.s. ručí všichni společníci za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. K.s. se vyznačuje existencí dvou typů společníků - komanditistů, kteří ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu, a komplementářů, kteří ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Výběr správného typu obchodní korporace je klíčovým rozhodnutím pro každého podnikatele. Při výběru je nutné zohlednit řadu faktorů, jako je například výše počátečního kapitálu, rozsah podnikání, počet společníků, jejich ochota ručit za závazky společnosti a další.

Založení a registrace

Založení obchodní korporace a její registrace jsou dva důležité kroky pro ty, kteří chtějí v České republice podnikat. Prvním krokem je volba vhodné právní formy podnikání. Mezi nejčastější patří společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciová společnost (a.s.). Každá z těchto forem má svá specifika a liší se například v počtu zakladatelů, výši základního kapitálu nebo způsobu ručení za závazky. Po zvolení vhodné právní formy je nutné sepsat společenskou smlouvu nebo stanovy, které upravují fungování korporace. Tyto dokumenty musí splňovat zákonem stanovené náležitosti a musí být podepsány všemi zakladateli. Následuje proces registrace obchodní korporace u příslušného rejstříkového soudu. Žádost o zápis do obchodního rejstříku musí obsahovat všechny zákonem vyžadované přílohy, jako je například výpis z rejstříku trestů, doklad o zaplacení soudního poplatku nebo doklad o splacení základního kapitálu. Celý proces založení a registrace obchodní korporace může trvat i několik týdnů a je vhodné se na něj dobře připravit. Doporučuje se konzultace s odborníkem, například s advokátem nebo daňovým poradcem, kteří pomohou s výběrem vhodné právní formy, se sepsáním dokumentů a s podáním žádosti o zápis do obchodního rejstříku.

Vedení a orgány

V obchodních korporacích, jako jsou společnosti s ručením omezeným či akciové společnosti, je vedení a struktura orgánů klíčovým aspektem jejich fungování. Tyto entity jsou charakteristické svou vnitřní organizací, která definuje rozdělení moci a odpovědnosti. Na vrcholu hierarchie obvykle stojí nejvyšší orgán, zpravidla valná hromada u společnosti s ručením omezeným, nebo valná hromada u akciové společnosti. Tento orgán, složený ze společníků, schvaluje zásadní dokumenty jako jsou stanovy, rozhoduje o rozdělení zisku, volbě a odvolání členů statutárního orgánu a dalších orgánů společnosti. Statutární orgán, nejčastěji jednatel u společnosti s ručením omezeným, nebo představenstvo u akciové společnosti, zodpovídá za každodenní chod společnosti a její reprezentaci navenek. Vedle statutárního orgánu může být zřízena i dozorčí rada, která na činnost statutárního orgánu dohlíží a kontroluje jeho činnost.

Práva a povinnosti

Obchodní korporace, ať už se jedná o společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost, představují specifickou formu podnikání s vlastní právní subjektivitou. Tato subjektivita jim dává schopnost vstupovat do právních vztahů a jednat vlastním jménem, nezávisle na svých společnících. Základní práva a povinnosti obchodních korporací jsou ukotveny v Zákoně o obchodních korporacích a v dalších právních předpisech. Mezi nejdůležitější práva patří právo podnikat, nabývat majetek, uzavírat smlouvy a domáhat se svých práv u soudu. S těmito právy se pojí i řada povinností, například povinnost vést účetnictví, sestavovat účetní závěrku, platit daně a odvádět zákonem stanovené poplatky. Důležité je zdůraznit, že za porušení svých povinností nesou obchodní korporace odpovědnost, a to včetně případných sankcí.

Zdanění korporací

Obchodní korporace, ať už se jedná o společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost, jsou v České republice subjekty daně z příjmů právnických osob. To znamená, že ze svého zisku odvádějí daň státu. Výše daně z příjmů právnických osob je v současnosti stanovena na 19 %. Zdanění korporací je důležitým prvkem podnikatelského prostředí a má vliv na atraktivitu země pro zahraniční investory. Pro podnikatele je klíčové znát pravidla zdaňování a optimalizovat daňovou zátěž svého podnikání v souladu se zákonem. Kromě daně z příjmů právnických osob odvádějí obchodní korporace také další daně, jako je daň z přidané hodnoty (DPH) nebo daň z nemovitostí. Správné a efektivní daňové plánování je proto pro úspěšné podnikání zásadní.

Podnikání je jako plavba na rozbouřeném moři. Bez správného kurzu a odolné lodi vás pohltí vlny.

Radek Novotný

Zrušení a likvidace

Zrušení a likvidace obchodní korporace představuje konečnou fázi její existence. Jde o proces, během něhož dochází k vypořádání všech závazků a pohledávek, a to jak vůči věřitelům, tak i společníkům. Zrušení obchodní korporace může nastat z různých důvodů, ať už dobrovolně na základě rozhodnutí společníků, nebo nedobrovolně, například v důsledku úpadku. Likvidace je pak následnou fází, která slouží k majetkovému vypořádání. V rámci likvidace se majetek korporace zpeněží a z výtěžku se uspokojí věřitelé. Pokud po uspokojení věřitelů nějaký majetek zbude, je rozdělen mezi společníky. Celý proces zrušení a likvidace obchodní korporace je poměrně složitý a je upraven zákonem, konkrétně zákonem o obchodních korporacích. Pro podnikatele je proto klíčové znát svá práva a povinnosti, a to jak v případě, že se rozhodnou svou obchodní korporaci dobrovolně zrušit, tak i v případě, že k zrušení a likvidaci dochází z důvodu úpadku.

Výhody a nevýhody

Obchodní korporace, ať už se jedná o společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost, přinášejí podnikatelům řadu výhod, ale i nevýhod. Mezi hlavní benefity patří omezené ručení společníků, kdy za závazky firmy ručí pouze do výše svého vkladu. To je klíčové pro minimalizaci rizika ztráty osobního majetku v případě neúspěchu podnikání. Další výhodou je snadnější přístup k financování, jelikož banky a investoři vnímají korporace jako důvěryhodnější subjekty. Navíc existuje možnost daňové optimalizace a rozdělení zisku mezi společníky. Na druhou stranu, založení a provoz obchodní korporace s sebou nese i určité nevýhody. Patří mezi ně administrativní náročnost, která zahrnuje vedení účetnictví, svolávání valných hromad a plnění dalších zákonných povinností. Dále je nutné počítat s dvojitým zdaněním, kdy se nejprve daní zisk společnosti a následně i dividendy vyplácené společníkům. V neposlední řadě je omezena flexibilita a rychlost rozhodování, jelikož důležitá rozhodnutí musí schvalovat statutární orgány.

Příklady v praxi

V praxi se s obchodními korporacemi setkáváme na každém kroku. Malá pekárna v sousedství, která funguje jako společnost s ručením omezeným, je toho skvělým příkladem. Její majitel, pan Novák, se rozhodl pro založení s.r.o. především kvůli omezení svého osobního ručení za případné dluhy pekárny. Pokud by se podnikání nedařilo a pekárna by se dostala do finančních potíží, neriskoval by pan Novák ztrátu svého osobního majetku, jako je dům či auto. Ručil by pouze do výše vkladu, který do společnosti vložil. Na opačné straně spektra pak najdeme velké akciové společnosti, jako je například Škoda Auto. Tyto korporace se obchodují na burze cenných papírů a jejich akcie vlastní tisíce, ne-li miliony investorů z celého světa. Zisk z podnikání se pak dělí mezi akcionáře formou dividend, případně dochází k růstu hodnoty akcií. Obchodní korporace tak představují širokou škálu podnikatelských subjektů, od malých rodinných firem až po nadnárodní giganty.