Zkušební doba: Jak z ní vytěžit maximum a získat práci snů

Co je zkušební doba?

Zkušební doba je období na začátku pracovního poměru, které umožňuje zaměstnavateli i zaměstnanci ověřit si, zda jim vzájemná spolupráce vyhovuje. Během této doby může kterákoli ze stran ukončit pracovní poměr zjednodušeným způsobem, a to ve zkrácené výpovědní lhůtě. Zaměstnanec pracující na základě zkušební smlouvy má stejná práva a povinnosti jako zaměstnanec v běžném pracovním poměru. To znamená, že má nárok na mzdu, dovolenou a další zaměstnanecké benefity. Zaměstnavatel je povinen jej přihlásit na sociální a zdravotní pojištění a odvádět za něj příslušné odvody.

Délka zkušební doby

Délka zkušební doby se řídí Zákoníkem práce a nesmí přesáhnout zákonem stanovené limity. Zkušební doba slouží k ověření si vzájemné spokojenosti mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Během této doby může každá ze stran ukončit pracovní poměr z jednodušších důvodů a v kratší lhůtě. Zaměstnavatel tak může snáze vyhodnotit, zda zaměstnanec splňuje jeho očekávání, a zaměstnanec zase může zjistit, zda mu pracovní pozice a prostředí vyhovují. Zákoník práce rozlišuje délku zkušební doby v závislosti na typu pracovního poměru. U pracovního poměru na dobu určitou, která nepřesahuje 6 měsíců, nesmí zkušební doba přesáhnout 1 měsíc. U ostatních pracovních poměrů na dobu určitou a u všech pracovních poměrů na dobu neurčitou činí maximální délka zkušební doby 3 měsíce. Doba, kdy zaměstnanec pracuje na zkušební smlouvu, se započítává do celkové doby trvání pracovního poměru. To znamená, že pokud je sjednána zkušební doba v délce 3 měsíců a pracovní poměr je následně ukončen po 2 měsících, je pracovní poměr považován za ukončený po uplynutí 2 měsíců, nikoliv až po uplynutí 3 měsíců. Je důležité si uvědomit, že zkušební doba není povinnou součástí pracovního poměru a je na vzájemné dohodě zaměstnance a zaměstnavatele, zda ji sjednají.

Zkušební doba je jako tanec na laně. Na jedné straně touha předvést to nejlepší, na druhé strach z chyby, která by nás mohla shodit.

Radomír Dvořák

Zkušební doba v pracovní smlouvě

Zkušební doba je institut pracovního práva, který umožňuje zaměstnavateli i zaměstnanci ověřit si vzájemnou vhodnost. Během zkušební doby může každá ze smluvních stran ukončit pracovní poměr z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu, a to ve zkrácené výpovědní lhůtě. Délka zkušební doby nesmí přesáhnout 3 měsíce, u vedoucích zaměstnanců pak 6 měsíců. Zkušební doba musí být sjednána písemně, a to nejpozději v den nástupu do práce. Není možné ji dodatečně prodlužovat. Během zkušební doby má zaměstnanec stejná práva a povinnosti jako kmenový zaměstnanec. To znamená, že mu náleží mzda, dovolená, nemocenská a další benefity. Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance s jeho právy a povinnostmi, a to nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru. Zkušební doba se nezapočítává do délky pracovního poměru pro účely výpočtu odstupného, pokud je pracovní poměr ukončen výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodů, pro které nemůže zaměstnanec dále v pracovním poměru setrvat.

Ukončení v průběhu zkušební doby

Zkušební doba je specifickým obdobím na začátku pracovního poměru, které umožňuje jak zaměstnavateli, tak i zaměstnanci ověřit si vzájemnou kompatibilitu a vhodnost pro danou práci. Během zkušební doby si zaměstnavatel může ověřit, zda zaměstnanec splňuje jeho očekávání a zda se začlenil do pracovního kolektivu. Zaměstnanec má zase možnost zjistit, zda mu pracovní pozice, pracovní prostředí a podmínky vyhovují. Zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce, u vedoucích zaměstnanců pak 6 měsíců. Důležité je zmínit, že zkušební doba nemusí být sjednána na celou zákonem stanovenou dobu. Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou dohodnout i na kratší zkušební době. Ukončení pracovního poměru ve zkušební době se řídí specifickými pravidly a liší se od ukončení pracovního poměru po uplynutí zkušební doby.

Práva a povinnosti během zkušební doby

Zkušební doba je specifickým obdobím na začátku pracovního poměru, během kterého si zaměstnavatel i zaměstnanec ověřují, zda je vzájemná spolupráce oboustranně výhodná a zda splňuje jejich očekávání. Během zkušební doby platí pro obě strany určitá specifika, co se týče jejich práv a povinností. Zaměstnanec má během zkušební doby nárok na všechny důležité benefity plynoucí z pracovního poměru, jako je mzda, dovolená, nemocenská a další. Zároveň má povinnost vykonávat svěřenou práci řádně a v souladu s pokyny nadřízeného. Zaměstnavatel má právo během zkušební doby důkladněji sledovat práci zaměstnance a vyhodnocovat jeho schopnosti a výkonnost. Zkušební doba nesmí být delší než tři měsíce, u vedoucích pozic pak maximálně šest měsíců. Důležité je zmínit, že pracovní poměr sjednaný na dobu určitou kratší než 3 měsíce, nelze zkušební dobou vůbec podmínit. Zkušební doba je důležitým nástrojem pro obě strany pracovního poměru. Umožňuje jim lépe se poznat a vyhodnotit, zda je vzájemná spolupráce perspektivní.

Srovnání zkušební doby v různých zemích

Země	Maximální délka zkušební doby
Česká republika	3 měsíce
Slovensko	3 měsíce
Německo	6 měsíců

Nemoc během zkušební doby

Zkušební doba je specifickým obdobím pracovního poměru, během kterého si zaměstnavatel i zaměstnanec ověřují, zda je pro ně vzájemná spolupráce vyhovující. Co se ale stane, když zaměstnanec během zkušební doby onemocní? Zákoník práce rozlišuje mezi dobou trvání zkušební doby a dobou, kdy zaměstnanec skutečně pracuje na základě pracovní smlouvy. Nemoc během zkušební doby totiž neznamená automatické prodloužení zkušební doby o dny pracovní neschopnosti. Zkušební doba běží i nadále, a to i v případě, že je zaměstnanec nemocný a nemůže vykonávat svou práci. Zaměstnavatel tak má méně času na to, aby posoudil, zda je zaměstnanec pro danou pozici vhodný. Zaměstnanec je zase pod větším tlakem, protože si nemůže dovolit delší pracovní neschopnost, aby nepřišel o práci. Pokud se zaměstnavatel i přes nemoc zaměstnance rozhodne se zkušební dobou vyrovnat a ukončí pracovní poměr ve zkušební době, je nutné, aby tak učinil písemně a doručil zaměstnanci nejpozději v poslední den zkušební doby. V opačném případě by se pracovní poměr změnil na dobu neurčitou.

Dovolená během zkušební doby

Zkušební doba je specifickým obdobím pracovního poměru, které s sebou přináší jistá omezení, ale i příležitosti. Během zkušební doby si zaměstnavatel i zaměstnanec ověřují, zda je pro ně daný pracovní poměr vyhovující. Zaměstnanec má právo na dovolenou i během zkušební doby. Délka dovolené se odvíjí od odpracované doby a druhu práce. Za každý celý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru přísluší zaměstnanci jedna dvanáctina dovolené za kalendářní rok. Pokud tedy pracovní poměr trvá kratší dobu než jeden kalendářní měsíc, nevzniká zaměstnanci nárok na dovolenou. Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem dohodnout na čerpání dovolené i v době, kdy mu nárok na dovolenou ještě nevznikl. V takovém případě se jedná o neplacené volno. Je důležité si uvědomit, že zkušební doba běží i během dovolené.

Zkušební doba po mateřské dovolené

Návrat do práce po mateřské dovolené s sebou přináší mnoho otázek. Jednou z nich je i zkušební doba. Může vám ji zaměstnavatel po návratu z mateřské na stejnou pozici nastavit? Odpověď zní: ne. Zákoník práce to v tomto případě neumožňuje. Zkušební doba se sjednává pouze při vzniku pracovního poměru, nikoliv při jeho obnově po rodičovské dovolené. Váš pracovní poměr u zaměstnavatele trvá i po dobu mateřské a rodičovské dovolené. Po návratu tak pokračujete ve stejném pracovním poměru, se stejnými podmínkami a se všemi právy a povinnostmi. Zkušební smlouvu je možné sjednat pouze v případě, že nastupujete na jinou pozici, než na které jste pracovala před odchodem na mateřskou dovolenou. V takovém případě se postupuje standardním způsobem, jako by se jednalo o zcela nový pracovní poměr. Délka zkušební doby se odvíjí od délky sjednané pracovní smlouvy a nesmí přesáhnout maximální zákonem stanovenou dobu. Pamatujte si, že i během zkušební doby máte svá práva a povinnosti.

Zkušební doba a nezaměstnanost

Zkušební doba je důležitým institutem pracovního práva, který umožňuje zaměstnavateli i zaměstnanci ověřit si vzájemnou kompatibilitu a vhodnost pro danou práci. Během zkušební doby může každá ze smluvních stran ukončit pracovní poměr z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu, a to ve zkrácené výpovědní lhůtě. Tato lhůta činí 15 dnů a začíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi. Důležité je zmínit, že zkušební doba se započítává do celkové doby trvání pracovního poměru, a to i v případě, že je pracovní poměr ukončen během zkušební doby. To má význam například pro následný nárok na dovolenou u dalšího zaměstnavatele. Pokud jde o nezaměstnanost, doba strávená ve zkušební době se považuje za dobu zaměstnání. To znamená, že pokud zaměstnanec po skončení pracovního poměru ve zkušební době splní podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti (např. odpracovaná doba v délce alespoň 12 měsíců v posledních 2 letech), má na tuto podporu nárok. Je však důležité si uvědomit, že výše podpory v nezaměstnanosti se odvíjí od výše průměrného výdělku, a proto v případě krátké doby zaměstnání, jako je tomu u zkušební doby, může být podpora v nezaměstnanosti poměrně nízká.

Tipy pro úspěšné zvládnutí zkušební doby

Zkušební doba je pro obě strany pracovního poměru důležitým obdobím. Zaměstnavatel získává čas na ověření si schopností a dovedností nového zaměstnance, zatímco zaměstnanec má možnost poznat firemní kulturu a pracovní prostředí. Abyste zkušební dobu proměnili v trvalý pracovní poměr, je důležité dodržovat několik tipů. Buďte aktivní a projevujte zájem o práci i o firmu. Ptejte se na vše, co vám není jasné, a snažte se co nejrychleji zorientovat v pracovních postupech. Dodržujte stanovené termíny a plňte svěřené úkoly zodpovědně a včas. Nebojte se požádat o pomoc nebo radu zkušenější kolegy, pokud si s něčím nevíte rady. Snažte se navazovat dobré vztahy s kolegy a budovat si pozitivní image. Dodržujte firemní kulturu a pravidla a nezapomeňte na dochvilnost a slušné vystupování. Zkušební doba je sice obdobím nejistoty, ale zároveň i šancí dokázat své kvality a získat si důvěru.